Kostka

Kostka a čísla na ní
Vše pomalu bledne v mlze ranní
Hraji v kostky o svůj osud
O život od narození až dosud

Čísla padají menší a menší
Osud už bere mě s sebou
Padla jednička a venku prší
Cítím se jak na souši zmítající se rybou

Zas padlo číslo nevalné
Mé dny jsou sečtené
Už i naději jsem ztratil
Poslední hru jsem zhatil

Teď promítám si život, co jsem špatně udělal
Jsem ostudou pro svůj rod, ale co jsem vlastně podělal?

Žil jsem trochu jinak
Ale proč se držet konvence
Připouštím, dal jsem si párkrát koňak
Nechtěl jsem mít život jak z romance

Poslední hod, kostka plouží se po stole
Šestka, ale pozdě je
Teď už nevidím nic
Neřeknu už víc.