Zmatení...

Proč jsi mi zrovna ty mé srdce musela sebrat,
i když mé motto zní - nikdy se nevzdat?
Byla to dobrá věc, vzdát se boje o lásku tvou,
právě teď když vím, že nikdy nebudeš moci býti mou?
Mám proti té lásce bojovat,nebo ji nechat časem zmizet?
I když vím že je to boj předem prohraný,
že mi vždy při vzpomínce na tebe budou oči slzet,
a i když vyhraji,své lásky k tobě zbaven,
že mě to možná bude mrzet?
Mám však z některých věcí strach,
ale věř, že pravá láska se kvůli nim nerozpadne v prach...