Ledová paní

Vstup do pekla bez obav,
ze smrti neměj žádný strach,
láska, ta jen tíží,
všechny plány dokonale zkříží.

Tam, v temné zemi plné tmy a ledu,
kde je slunce v nedohlednu,
armáda nemrtvých se zvedá,
velí jim paní ledová, tak bledá...

A tak smrt s nimi ruku v ruce kráčí,
láska se sotva bránit stačí,
všechna srdce planoucí láskou mrznou,
všichni podléhají bezcitnosti, jež je tak krásnou...

Ledová paní vše kol sebe mrazí,
osvobozuje od bolesti láskou způsobené,
osvobozuje srdce takto láskou zotročené.

A tak i já, po osvobození od tohoto citu toužíc,
svou odvrácenou stranu vzývajíc,
zabít lásku, nechat ji hnít v temném hrobě,
abych už nic nemusel cítit, a to k Tobě...