Lov na nebi

Hory namodralé
mlhou deštných stínů
hladí nebe
svým hřbetem hadím
který se vlní v bílém oparu
zkornatělých bříz
tišených
hebkým jehličím modřínů
vzrušených kůrou panenskou.

Mračný jezdec vyjíždí
ke štvaní laně zoufalé
že vítr kdesi zlenivěl
za zády lovců
zpitých modrým azurem
tak
až tváře narudlé
získávají barvu krve sluneční
ve které se rozplývá
ulovená laň.