TOK

Vytakla voda tam kousek výš
nahoru neteče to přece víš
tak tekla dolů
zase se ztratila
a s větší sílou v pole se rozlila
nabrala vláhu sluneční svit
honem pak pádila o trochu níž.
Kraj pod ní utíkal
přes všechny balvany
zatáčky vybíral
...
nabral i sračky
...
a spěchal dál
za svými cíli
některé rychle vzdal
potom se rozkoukal vytvářel vlny
kolem vše uklidil i kopy prázdné slámy
hřbitovy zarovnal vykoupal mrtvé
i živé s sebou vzal bylo to nutné.
Později klidněji proplouval krajinou
pojímal přítoky ze všech stran najednou
nevěsty zurčivé spolu si bral
přehrady hráze překonal snáze
někde se rozpojil vytvořil mělčiny
nadběhl oklikou pro úsměv holčiny
napojil rozkoší polosuché květy
a zase klokotal v korytu řeky
mohutněl do říše pána veletoků.
...
Deltou se proplétá vsakuje v bažiny
před cílem velikým tikají hodiny
pak už se dočká pohoda klid
pohlédne nad sebe a...nikde nic.
...
Zas příjdou lidé, on, ona, ony
dohromady oni
smočí si dlaně
od špíny od prachů
upracované
jen děti skotačí
brouzdají vesele
tolika vody
co tady dělá?
stejně se vypaří
...do nebe.