Můj milý příteli...

Francesko,
můj milý, kde jsme to byli?
Kde bloudila naše slova v té chvíli, kdy rodily se myšlenky?
V Číši vína či v rukou ďáblova
zatímco Boha slova šla kolem nás.
Měl ses příliž rád se životem,
tou láskou vyDěračskou,
tou Běhnou toulavou
co o to víc miluje ćím více spoutává,
že zarostla ti jako vŕed do touhy to vše vydržet
a ŽÍT
a být milován
Tak tvoje sny se ti rozpustily, pramínky psané krví duše
a já je vyslyšela tiše zpívat...