Maska

Jít osamocena životem

jest ten nejhorší úděl

já radši bych se nezrodila

kdybych to byla věděla

Však nyní již jsem na světě

a není cesty zpátky

proč jsi se mnou Štěstěno

byla čas tak krátký

Nikdo mě plně nechápe

protože nosím masku

a svoje vnitřní pocity

mám hluboko v mozku

Kam strach mám vpustit někoho

že by mě mohl zranit

a proti tomu případu

lze se maskou bránit

Tak co mám dělat

kdo mi dá radu?

každé z těchto řešení

má nějakou vadu

Buď něco hrát

a nebýt sama sebou

tvářit se přitom moderně

a pokročit s dobou

A nebo zadruhé

být tím co jsem

z toho mám strach

vzhledem ke zkušenostem

Jež jsem sama učinila

a doufám naposled

nechtěla bych vícekrát

tohleto vytrpět

To však mě vrací do kruhu

z kterého není únik

a píše heslo životní

utrpení a zánik

Tak to je všechno

chtěla bych radu

Pokud ji neznáš nevadí

proč se tím dále trápit

co Bůh mi na hrb naložil

to nezbývá, než strávit