Doufám..

Dříve jsem věřila, věřila v sebe,
v to, co stát se má, v to, co bude.
Koukala na hvězdy, na čisté nebe,
přemýšlela o tom, jací jsou lidé.

Pak se mi rozbily mé růžové brýle,
a to, co se dříve zdálo bílé, bylo černé.
Pryč byly veškeré radostné chvíle,
a kamarádky, co zdály se věrné.

Na zemi je spoustu špatných lidí, věcí,
A my bychom se měli tolerovat přeci.
A nemyslet pořád jen a jen na sebe,
možná, že v tom tkví ta moje naděje...