Anotace: O beznaději a o plácání se ve stále stejných životních rovinách. Někdy je život jako odporně zelná nekončící hladina bez obzorů.
...to by mohlo jít. Jenže co když se potom nadechnu a sesype se jako hrad z písku, na který moc zářilo slunce?
08.06.2008 11:27:00 | fidgetypoet