Tatínku

Přikurtovaný k posteli jsi tak bezbranný
Tatínku
Čiší z tebe volání o pomoc, o cokoliv
Tatínku
A já nemám dost sil zapomenout, odpustit
Tatínku
Nemám dost odvahy vidět tě, zavolat
Tatínku
Odpusť mi
Udělala bych cokoliv
Zaplatila, vyžebrala
Z tvých úst jed ti vzala
Žíly zavázala
Oprátku rozvázala
Kdybych jen věděla, že dělám správně
Kdybych věděla, že je to to, co chceš
Ale ty mě svou bolestí bičuješ
Svým zoufalstvím zabíjíš
Obviňuješ
Přehlížíš
A já už nevím, jak přesvědčit tě mám
Jsem tím, kdo na světě nejradši tě má
Kdo pro tebe cokoliv udělá
Kdo tě vysvobodí
Urovná
všechny tvé sváry s životem
Chci být tvým útočištěm
Plotem,
za kterým schováš svoji tvář,
když budeš chtít
když mě pustíš dál
do dveří tvého uzamčeného srdce
Tatínku
Držím tvou ruku ve své ruce
A cítím její chlad
Jsem tady
Pro tebe
A jestli někdy někoho dokážu milovat
Jsi to jen ty
Můj táta
Co zřekl se mě mnohokrát
Co ublížil mi mnohokrát
Ale měl mě rád
Vím, že měls mě rád
Snad měls mě rád...