Smrtka

Oči vyschlé časem,
bez slzy za hříchy,
zuby zbělané věčností,
v poklidu prochází světem,
v hábitu černém oděna,
bez slitování, spravedlivě,
dělí děj našeho příběhu,
na začátek, konec, bez prostředku,
přináší věčný život po konci,
kdy tma zahalí naše tváře,
bez mincí na víčkách,
v plamenech pomalu se otáčejíc,
vytrhuje duši, bez které nejsme nic…

ta v černém s kosou ve hnátech…