Tíseň

Tíseň na mé srdce dopadá,
havran kolem krouží,
je to jak když růže uvadá,
duše má po uzdravení blízkého touží.

Cos tahá mě k tomu dnu,
padám do hluboké prospasti,
snad probudím se ze zlého snu,
a dočkám se vytoužené radosti.

Proč jen smutek stále je tu se mnou?
Což nemohu mu uniknouti?
Obklopena jsem tou tmou,
musím svůj osud přijmouti?

Život je jeden velký boj,
dá ti šanci vyhrát?
Vše je jako včelí roj,
chce si s tebou pohrát.

Cítíš rány hluboké,
jak když nožem bodneš,
máš své cíle vysoké,
je na tobě, jak rozhodneš.