Esence z /..Práglu/

zásadně nepřežívám
jen ŽIJI
se slámkou v koutku úsměvu
zapuštěnou do tebe
se lžící od rajského protlaku
od včerejška a s párkem
a s hořčicí z papíru
snažím se vyškrábnout
poslední záchvěvy

tvé ladné krásy

.
.
.

Praho

U stánku s novinami Na mostě
sebevrahů Nikdy nevíš
kdy tam budeš taky

stát

Na světelné křižovatce Čekám snad
na zelenou ne Já nepotřebuji svolení

ŽÍT

.
.
.

Praho

V saku proti kádrovejm protestům
s baretem v prvním pajzlu
nejsem už malá Jen smířená

Ono se ti to kecá viď
do šuplíku

.
.
.

Praho

Objímat všechny svoje věže
jak pozdě v noci
na kolenou
hajzl

Objímat všechny svoje smutky
naráz i s Ginsbergem
z pětašedesátýho
kterej ti dal Jméno

a kašlat na lidi protože
jak víš tu prochcanou
zeď před nádražim
už nikdo
nenarovná

Ono se vůbec ňák moc
věcí reinkarnuje
do

politiky

(ale to asi už dávno víš Praho)