Ignorace

Rytmus, rým a tvrdé zásady.
Ignoruji a sluchem hluchého,
přebírám v myšlenkách - tedy mě netrápí.
Vím, že občas řád mě uchvátí,
a začnu poslušně na povel tancovat.

Jsem ráda čím jsem - tedy sebou,
co na tom že sebelítost k nevolnosti jiné nutí?
To problém jejich, ne však můj..
Již dávno neslyším na slovo stůj
a přes rameno se neohlížím ..

Ač možná sobecky písmenka znějí,
leč možná hamižnou zdávám se vám - tak ať!
Utáhlá stužka červené barvy,
zdobí sval v podhrudí, hluboko tam.
Kde zlatým vláknem city si navlíkám - v perlové korálky!

Zavřené oči těžko se otevřou,
do boku nevidět - je opravdu lepší.
Bylo to dlouhé - pravda - člověk se učí.
A proto s myšlenkou hluchého,
stavím se veškerým pravidlům a zásadám.

Na vlastní názor, právo mám !