Já bych Tě čekal
/docela vážně?/
v ulitě šneka
/pitomý vášně/
tam bych si sedl
/psát ty svý básně?/
kdo by je četl
/tvá hvězda hasne/
chceš si je přečíst?
/ty šnečí nářky?/
křupaj jen zvenčí
/sladké přetvářky/
podívej, kouzlo
/to snad ne, nelži/
z oka mi sklouzlo
/uvěřím stěží/
hlemýždí slza
/vidět se nedá/
chceš být má múza?
/chce.. plyšák méďa/
vauu... tenhle typ básní, to je moje vesta, a když se provedou jako tato, je to obvzlášť chuťovka
16.06.2008 00:11:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Mé slunce mělo za oblakama
40 let svou skrýš...
Jestli pak ho jěště někdy spatříš?
15.06.2008 13:48:00 | waterlily
Ulitka šnečí,
o něčem svědčí...
Tvé básně se nemusí v ulitě skrýt.
Je potřeba do světa je vypustit:-)
11.06.2008 21:11:00 | spare