Myšlenky života

Žijeme svůj určítý úděl,
Já, abych svět viděl…
Očima krásu pozřel…
I Já mám svůj úděl…

Jsem jeden z několika desítek tisíc…
Hledící na jasný měsíc…
Osudu krásnému, i zlému jdu vstříc…
Vždy umřeme, a v okamžiku se zrodíme,
Probudíme se z okamžikového snu…

Zase mladí, a s posláním…
Vykročím s ním…
Do světa ho vykřičím…
Moji rodiče splnily, a to jsem já…

Kráčím po cestě, jenž sem pošlapal,
Aniž bych věděl, v minulém těle…
Ptám se zmateně…Jsem to já?
Na tom portrétu muž, kterému se podobám…

Naděje a duše umírá poslední…
Žít není odérní…
Zemřít bývá pocta…
Narodit znamená sláva…

Radujme se, pokud to jde…
Nebo jako ty, odejde…
Jen po tobě vzpomínka pobude…

Přečti to znovu, a pak ti to dojde…