Všude kolem mám rybníky a taky jedno místo,kam si občes jedu zavzpomínat,Tvá báseň to krásno jen umocnila,moc děkuji:)))ST
04.12.2008 18:59:00 | Holis
já bych tam chtela sedet taky....tady tak mozna na plovarne s rvoucimi detmi a jejich udrbanymi rodiči...ehm...to by to kouzlo jaksi nenavodila, jsem toho nazoru :)
08.07.2008 14:00:00 | saddova
A jako každá vlnka dojdeme svého břehu. Což mimo jiné jasně dokazuje teorii, že cesta je cíl. Moc hezké.
01.07.2008 22:36:00 | Blazius
...musím tě ubezpečit , že na dně pravěkého moře zažívám stejné pocity jako ty u toho svého rybníka a to je moc dobře , ale zas si myslím , že tekoucí voda dovede ještě moc krásně zpívat , ale musíš jí rozumět ...Jirka
23.06.2008 07:00:00 | kavec
poklady pro duši..
jsou v ní samé..
možná jsou to
co prý se nesluší
a možná to
co máme...
19.06.2008 21:03:00 | Nút
Hezky sis přemýšlela
a ještě hezčí jsi to napsala.Život plyne skutečně jako ta voda v řece,stále někam pryč,dny se ztrácí a hned jsou tu jiné.
13.06.2008 12:45:00 | s.e.n
tvoje básničky umí náramně pohladit na duši...
úplně cítím tu vůni rodícího se léta...
představuji si sladké prázdninové lenošení...
13.06.2008 09:22:00 | akneliam
Ta první půlka se mi moc líbí, hezky popsané sbírání střípků do lidské duše. :o)
12.06.2008 22:30:00 | labuť