Pláč..
Pláč..
Jak trny růže..
Ostnatý drát..
Drásají myšlenky..
Nemůžeš spát..
Do tmy se díváš..
Přes víčka zavřená..
Vzpomínkou brouzdáš..
S pocitem ztracená..
Ta touha slunovratu..
A cesta vpřed..
Už bez návratu..
Bolí..
Do peřin vsakuje Ti..
Voda se solí..
Ostnatý drát..
Drásají myšlenky..
Nemůžeš spát..
Do tmy se díváš..
Přes víčka zavřená..
Vzpomínkou brouzdáš..
S pocitem ztracená..
Ta touha slunovratu..
A cesta vpřed..
Už bez návratu..
Bolí..
Do peřin vsakuje Ti..
Voda se solí..
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
...ta první sloka mne úplně dostala , je moc citová a je z ní cítit tvou bolest a myslím si , že kdybys už nic nenapsala a nechala jen tu první sloku , tak ona vydá za celou báseň ...u nás sluníčko a jinak pohoda ...Jirka
14.06.2008 14:35:00 | kavec
super tip!
14.06.2008 14:01:00 | Ewineccka
Je to hrůza když se usnout dlouho nedaří a jen na něco myslíš a myslíš a myslíš...
14.06.2008 11:32:00 | Květka Š.
ST! za obsah, myšlenky a jisté emoce, cítím se úplně do puntíku stejně ... chjo, co s tím?
14.06.2008 10:27:00 | NikitaNikaT.