Démon Sahula

Démon Sahula

Proč je život pomíjivý, ptám se a odpověď nečekám,
hloupě na mě každej civí, toho se teď nelekám.

Nad otázkou přemýšlím, co sama jsem si položila,
teorie vymýšlím, abych snad i uvěřila.

Okamžikem měli bychom žít, abychom si čas svůj užili,
plno zážitků pěkných mít,(třeba když noční klid jsme rušili).

Užívat si musí každý, dokavaď to možné je,
nikdo nebude tu navždy, na to se tu nehraje.

Podívejte na Sahulu, jak život svůj si ůžíval,
někdo řekne na tu nulu, co na druhé se nedíval.

Pálil mosty snad moc často, kdoví, co hlavou se mu honilo,
když nedíval se zpátky na to, co se mu kdy přihodilo.

Děti své ty zanedbával, punkáč to byl, to se ví,
stopy ve všech zanechával, i Fanánek to poví.

S policií opletačky, dluhů všude požehnaně,
čato neměl žádné kačky,prostě často prázdné dlaně.

Přesto on byl osobnost, chlastal fotil psal,
občas na něj měli zlost, když koncíky nedohrál.

Sahulka už tu s námi není,avšak v nás žije stále,
co všechno se teď změní, co teď bude dále?

Téměř nikdo nevzpomene, jak uměl být hajzl,
každý si spíš rozpomene na jeden známý pajzl,

Tam pozval on Fanánka , na kalbičku zkrátka,
každej si dal frťánka a k punku otevřeli vrátka.

Co by bylo dál, kdyby démon pořád tu byl,
možná dál by punk tu hrál a svůj zvláštní život žil.

Jenže už tu nebude a není, dva blbci ho umlátili,
nám nezbývá víc než snění a ty dva,aby odsoudili.

Jeho písně pořád žijou, ty tu budou pořád dál,
jeho příznivci se za něj zlejou a vzpomínat budou
JAK NÁŠ FRANTA HRÁL...