Konec
Konec
Musela jsem ti to říct,
Bolelo mě srdce,slzy nešly zadržet
Všechno jsem prostě rozbila
Vymýšlela jsem si hystorky a lhala,
A tys mi ukazoval lásku, co ti v srdci pozbyla
Cítila jsem je jako troska,když jsem to ukončila
Ty jsi jen přišel a řekl miluju tě
Ale ja přesto naše srdce navždy odloučila
Ležím na zemi a pláču
V mysli vidím bolest v tvých očích
Představuju si jak z mostu skáču
Nechtěla jsem ti ublížit,
Ale udělala jsem tolik chyb...
Už nikdy se k tobě nemůžu přiblížit...
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Kikay:Já vim,že si člověk zaslouží druhou šanci,ten kluk kvůli kterýmu jsemto psala si jí zaslouží,to vím..já si jí už ale nezasloužim a lituju strašně moc věcí,protože on mi už druhou šanci nedá...
06.08.2008 22:48:00 | Darkkitty
Caracol: já s tebou souhlasím, z takového druhu básní musí vyzařovat emoce, a tady se to povedlo perfektně!
takže pokračuj dál ;)
19.07.2008 16:28:00 | Sabian
Krásně napsáno, ale někdy si člověk zaslouží i druhou šanci...no zamysli se...
16.07.2008 19:22:00 | Kikay
jasný aborgath, já ti to přece už psala , když si mi jí posílala, ta básnička je krásná:-*
19.06.2008 19:40:00 | Danča-frogie
No moment! Abogarth je tu celkem dlouho, takže jakýpak vítej v literu?! První básnička to sice je, ale mě se líbí a celkem si troufám říct,Abogarth: POKRAČUJ! :-)
16.06.2008 19:31:00 | Zasněný básník
na to, že je první, není špatná :-) A podle mě jsou na každé básni důležitý pocity, co z ní vyzařujou,... a z tvé básně cítit jsou.... a pocity stojí nad básnickou dokonalostí.... a btw. vítej na Literu :-)
16.06.2008 17:57:00 | Caracol