První ploužák

Smutný pohled do davu
/a taneční parket plný/
a dvojice k sobě se tisknoucí.
A láska. Co je mi po ní?

A myšlenky v čase minulém,
co potácí se tmou.
Holky, co tančit umějí
a kluci, co naproti jim jdou.

Dějiny citů /s krásným názvem láska/,
chvíle, co nevrátí se zpět.
Ale budoucnost, v ní snad taky bude...
... však bude mě chtít tenhle svět?
_____________________________________________

Lehké krůčky tance
sleduji z povzdálí.
Proč se ty páry usmívaj'
a co asi právě šeptají?

Sedím daleko od ostatních,
přeju si, sním a vzpomínám.
Ploužáky znějí z repráků
/a slzy mi stékají po tvářích/
a s pláčem taky usínám.
_____________________________________________

S úsměvem na rtech a jiskrami v očích
pro tanec si mě vyvolil
/a nevadí, že tančit neumím/
rozhodně mě tím potěšil.

Dlaně mé za zády jeho spojené
a ruce jeho kolem boků mých
a těla k sobě při tanci se tisknoucí
a hlava se mi motá - při prvním tanci - žádný hřích.

Po chvíli opět v kole se točím
/nesmělý úsměv a kroky jen nás dvou/
těla se k sobě stále více tisknou.
Krůček, úsměv, pohled, to provází mě tmou.
_____________________________________________

První tanec /s krásným jménem ploužák/
a možná trocha strachu z nového.
Už žádné slzy a závist mít ráda.
A smutek - co je mi do něho?!!