Čas od Času...

Stává se mi čas od času,
že si vjedu s časem do vlasů….
Co na Tobě ti lidé vidí,
přitom se před Tebou stydí…
Proč Tě tolik obdivují,
když se Tě vlastně bojí….
že něco nestihnou
že něco prošvihli
že by tě mít v zásobě chtěli....
i když Tě nikdy neviděli…
Buď si říkají Teď už je pozdě
a nebo Teď ještě ne….až po neděli…
To už všichni zapoměli,
co že to vlastně chtěli???
Víš chlapče,říká Čas...
oni to všechno pořád nechtějí pochopit...
Já ani život nemáme řád,
nedáme se uchopit….
Jak je to prosté...
prostě být…
po svém žít….

Čas je v každém z nás...
ten můj čas...je Teď Váš...