Pár vteřin,pár minut

Před smrtí ještě pár minut mám,
pak postaví mě před dav lidí,
alespoň neumřu sám,
ať mou smrt někdo vidí.

Nevím čím jsem se provinil,
to opravdu nemám zdání,
možná že jsem to zavinil,
když jsem se odhodlal na zeptání.

Komu na tom záleží,
vždyť to už přeci nespravím,
o to tu vůbec neběží,
o čem to vlastně vyprávím?

Provaz okolo krku,
pár vteřin mi ještě zbývá,
na počest smrti,
pták v dálce zpívá.

A pak jen bolest,
tiché houpání,
a beznadějné,
po dechu lapání.