- PÁTEK 20.června 2008 -

°°

Sklenice bílého čaje
aroma prozářeného dne
šíří se po zšeřelé místnosti
z bílé pivoňky Pai Mu Tan
jako vytržený list
ze Tvého památníku

Vím
podivný jsem host
Sedím pod Tvými okny
a na chodníku skládám
pro Tebe svou mantru . . .

Hrají "Vzpomínku na Zbraslav"

Podivná náhoda
ozvěna zkomírajícího dne
čtvrtek rozteskní . . .
když mezi tolika lidmi
jako "cizinec" zdáš se být
. . . sám sobě . . .

Šli někam do hospody na fotbal
. . . všichni . . . i s Miladou . . .
Zůstal jsem konečně na chvíli sám
vadí mi zbytečný hluk lidí
když jeden povykuje přes druhého
o něčem co neznám a je mi cizí
předvádět se hlučným křikem ženám

Někdo pronesl plytký vtip o blondýnách

Hlupák co si neuvědomil nic
o Miladiných chemčách
(jak sama si je označila)
. . . teď strnul . . .
když na něj všichni pohlédli
na tvářích zmrazené úsměvy
Rozprostřelo se trapné ticho
tak zůstal jsem v něm jako trosečník

Raději nevzpomínat

Pootevřeným oknem místnosti
vlétá dovnitř noční motýl
Oblétá papírovou lampu
(je vyvedena jako silueta ženy)
melodie o Zbraslavi se line nocí
a s vůní čaje Pai Mu Tan
nese se tím mým proscéniem
kde zkouším drama budoucnosti

Je už vlastně zase zítra
(jak ten čas letí)

Jako trosečník na pustém ostrově
snažím se prohlédnout obzorem
tam do daleka ke hvězdám
Pod Jižním křížem zvažuji
kudy plout za Tebou
jaký odměřit si azimut
až konečně opravím svou ztroskotanou loď
a tam někde v dálce u Zbraslavi
zamáváš šátkem
až zahlédneš ten můj běloskvoucí skvost
a já stočím kormidlo
k přístavnímu molu snad . . .

Hloupě malicherná představa
jak poblouznit utrápenou ženu
nestydatým způsobem . . .
Odpusťte všechny
. . . prosím . . .
to jen míjela mne popůlnoční
chladná beznaděj . . .

. . . a já neumím kouzlit

Dobrou noc a dobrý den - jak komu je libo !

°