Bloudím 2

Bloudím městem z masa a kostí
krvavá řeka tyrana hostí
jsem uvězněn ve svém těle
v temnotě nevidím spasitele

Sám sobě do očí tupě si zírám
pod jazyk lásky své bezmocně vtírám
pak jednu po druhé dostávám do žil
abych v té temnotě se sebou přežil

Den s nocí splývá mi v jedinou chvíli
jak štvaná zvěř co bezmocně kvílí
zní tu teď pláč všech falešných představ
hlaveň mám v ústech tak už mě zastav!