Potřebuješ, hledáš nenacházíš...

Potřebuješ štěstí,
- marně v obchodě hledáš
odebereš se na náměstí
kde na lávce to vzdáváš...

očima hledíš do prázdna
s nadějí se ptáš na cestu
dělají z tebe blázna?
"Jdi zas k jinému městu!"

od domu k domu
naděje tě honí
pak dojde ke zlomu
vždyť umírá poslední?!

VRBA tichá
v poryvech větru šeptá
šum do vět míchá
a pak se tě zeptá

"Co hledáš?"
- no štěstí přece!
"odkud ho znáš?"
- plavalo u nás v řece
chtěla jsem ho vytáhnout
stačilo jen ruku natáhnout!
svědomí mě zradilo...
"najdi si své" pravilo
a tak hledám...
nevím, kde ještě mám zajít,
přála bych si - dříve než to vzdám
své štěstí najít

"A víš co to tvé štěstí je?"
myslím
doufám
věřím -
že píseň života mi zahraje,
já mu svá tajemství svěřím
dřív než píseň dohraje...

"Ale jak vypadá, jak chodí a jak se chová?"
štěstí? Znám, jen, ten pocit pouze
a vím, že když před tebou se schová,
dotáhne tě do veliké nouze.

…

- "Štěstí... Ptáš se jak vypadá?
to nevím, to říci Ti nemohu,
ale co na štěstí si hraje a ke zlu připadá
zradí tě, i když řekne já ti pomohu -
to znám
jako bratr a sestra
sama se v nich nevyznám
je to snůška nesmyslů pestrá

Když v lékárně prášky dostaneš,
co ke zdraví ti pomoci mají
na týden bolesti se vyhneš
ale následky ti prášky tají.

Když na noc jednu, jedinou
Obalíš problémy sklem a trávou,
Zapomeneš na lásku nevinnou
A s úsměvem si najdeš jinou – pravou?

Když před zrcadlem sama sebe změníš
Aby ostatní tě brali víc
Z pomluv a špatností jen je samé viníš
A sama nemáš nic
Jen chvilku slávy
Před publikem
Samé prázdné hlavy
Vyplněné kyslíkem.

„A jsou šťastní?
Ti co ničí štěstí vlastní?
Z nezdravého zdraví
Vynuceného smíchu
Být kašpárek hravý
Co dohání pýchu…

„Ale jakou mají jinou možnost
a co jim přinese ten jejich sen?
- mají život a mají hodnost
- a na život jen jeden den.

„Raduj se z maličkostí
Přiznej si, že štěstí sedí vedle
Sedí tiše, na předměstí
Sedí vedle v koňském sedle

„Raduj se z kapky deště,
která louži vytvoří
raduj se, že slunce svítí ještě
a každé ráno se vynoří.

Raduj se, že skočit můžeš do louže
Promočit boty a od srdce se zasmáti
Raduj se, že po ledu to klouže
A jeden přes druhého se klátí.

Raduj se, že štěstí neběhá po náměstí
Nehází ti pod nohy klestí
A když život ti facku vlepí
Štěstí tvé rány slepí.

Raduj se z věcí co v životě kolují,
Z očí barvy studánky
Které ti pohled věnují
Do jedné šťastné hádanky

Raduj se z kostky cukru po ránu
Z tvojí teplé postele
Raduj se když spatříš vránu
Nebo když narodí se tele

Raduj se z červené jahody
Z tabulky čokolády
Z odpolední pohody
Raduj se, že umíš přeskočit klády

Raduj se z čtyřlístku
Raduj se z podkovy
Nevybírej pojistku
Nenasazuj okovy

Život je k žití
Láska k milování
Peníze na blití
Závist k slitování.

(Už nehledej - lamo
Ono štěstí, si tě najde samo)