Splácím
Na nebi střepy rozbitého měsíce,
pomalu spícím městem bloudím.
Na kolenou teskně prosíce,
z tmavých koutů jas ze tmy loudím...
Slunce pálí do očí a tělo mě zebe,
jen splácím dluhy za dobu ztracenou.
V naprasklém okně vidím zas sebe,
teď vím...že ztrácím i dobu splacenou...
Komentáře (1)
Komentujících (1)