Plující myšlenky..
Plující myšlenky..
na zbytcích odplaveného času..
A živa z přítomnosti,
sálajícího slunečního jasu..
Dívám se okolo, možná jen na polo..
Přes clonu brýlí na molo..
S úsměvem rozlitým na duši..
Chvílemi smutek mě přidusí..
A přitom.. uvnitř šepot křídel..
Kreslí mi pěnu z červených mýdel..
Šeptá a jenom tiše zní..
S bláznivou touhou snažení..
Tak projít se vonící alejí..
A v uších roztančit melodii..
Co rozechvěje struny v agónii..
Zvukem, co voní..
Po naději..
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
silné, krásné, povedené... prostě ti pod to taky otisknu pac
05.07.2008 21:38:00 | drsnosrstej kokršpaněl
dneska se mi vůbec nechce mluvit:-) tím pádem nemohu napsat ani komentář...ale báseň je prostě dobrá - jako vždy...
26.06.2008 17:48:00 | monterka
...ano, tak to přesně v životě je...v hlavě se mi motá proč právě tak...má s námi vesmír nějaké záměry???...ano či ne???...možná dotaz nemožný...ale stejně mám v hlavě brouka...proč???
26.06.2008 12:35:00 | Lota
...tak tu prvou sloku a poslední , tu beru do slova , ale ten zbytek bych určitě napsal jinak , po svém , bylo by v nich více bolesti a touhy i když z té básenky tu bolest je také cítit , ale není tak velká , kdyby ty střední sloky básně byly o trochu jinak pojaté tak by ten smutek z té básně byl přímo hmatatelný .
Připadá mi to takové nedopracované , ale na druhou stranu , nemohu ti předělat báseň k obrazu svému , když ty jsi autor ...Jirka
26.06.2008 11:46:00 | kavec
ST! za obsah, plně rozumím a projít se nejen alejí, ale jen tak klidnou a prosluněnou přírodou ... hodně udělá.
26.06.2008 09:37:00 | NikitaNikaT.