Co teď ?

V hlavě velký zmatek mám,
hned jak se ne Tebe podívám.
Vím,tohle bych psát neměla,ale píši,
jelikož ze mě jenom energie číši.
Energie-kterou mě nabíjíš,
energie-kterou mě ubíjíš.
Nevím co dělat,natož jak se chovat,
nejlíp zavřít oči, a někde se schovat.
Oči zavřené bloudí bílým snem,
pomalu ubíhá den za dnem.
Přemýšlím, kdy zas budeme spolu,
přemýšlím, kdy přestanu se dívat jen dolů.
Promiň,asi přestanu psát,
promíň,nevím co může se stát.
Otázka, má to tak byt?