Venku horko

Venku horko, parno na omdlení.
Depresi tlačím přes knoflíkovou dírku.

Rozmrzele popíjím hrnek černé kávy.
Ještě chvilku a můj mozek začne vyšilovat.

Slunce jedovatě olizuje pohár.
Dám si sklenici vody a budu čekat,
až déšť zabubnuje na mé smysly
a přinese mně úlevu.