Na bříškách prstů..
Se zbytky doteků..
Ulpěla vůně..
Krajina za soumraku..
Zdá se..
Že stůně..
Hlava se točí..
Vesmírnou rychlostí..
Chvíli mám v očích jas..
Pak bolest vteřin..
Co odletěly..
Na křídlech stěhovavých ptáků..
A nebe nad hlavou..
Je plné mraků..
Na duši padá stín..
Po prázdném nábřeží..
Toulám se s duší svou..
Boty mám od prachu..
A srdce jako zvon..
Umíráčku..
Když vysypalo lásku..
Na louce plné vlčích máků..
A chce mít křídla ptáků..
A na nich uletět..
Z temnoty..
Bolavého..
Strachu..
no... teda... nechápu jednu věc: jak tu báseň mohlo opustit tolik lidí bez tipnutí? zasloužila by si víc
05.07.2008 21:42:00 | drsnosrstej kokršpaněl
ST! pouze za napsání a obsah, nikoliv za bolest, kterou cítím, nevím, pro mne je to velmi emoční dílko, s nesmírnou hloubkou a city, mnohé jsi mi připomněla jistými větami ... děkuji, pač si myslím, že člověk ani to špatné nemůže občas hodit za hlavu.
30.06.2008 13:39:00 | NikitaNikaT.
slyším hlas umíráčku
zemřel včerejší den
i smutek zakopali
tak podívej se do hledáčku
třeba ho spatříš
a zhmotní se
tvá naděje
tvůj sen
30.06.2008 01:03:00 | Belmon
...a jsem moc smutný , že máš Labuťenko bolest , nevím , co bych za to dal , aby taková stvoření jako jsi ty , měly na světě co nejméně trápení ...
A je moc velké štěstí , že tu svou bolest můžeš alespoň
někdy zaklít do svých slov a udělat z nich takovou nádhernou básenku , i když strašně moc bolí každá její sloka , ale na druhé straně je tam v ní kus tebe a
to je na ní moc krásné ...Nemám , co k tomu dodat , kdybych mohl tak ti dám alespoň milion na hodnocení...Jirka
29.06.2008 13:56:00 | kavec
...viděla jsem na Vltavě labuť a její bílé peří bylo tak bělostné a klid byl tak dojímavý...náhle rozpjala křídla, ach do široka tak, jak jenom možné jesti... udělej to také tak... :-)
29.06.2008 10:40:00 | Lota
Bolest, strach, slzy
na to vždy brzy
naděje a vírá
nikdy neumírá
Krásné sny, labuťko
29.06.2008 03:01:00 | SZN