Tsunami

Ráno dívka posnídala a hned nato rodičům oznámila,
že na pláž by ráda vyrazila.

Bylo to ráno slunečné,
ale to dítě nevděčné, neuposlechlo rodiče,
na života svého hrálo si řidiče.

Oblékla si plavky, ručník vzala
a potajmu se od hotelu vzdalovala.

Na pláži před moře se postavila
a do dáli se zahleděla.

V tom se moře stáhlo
a lidem dno se odhalilo.

Když moře dno své odhalí,
lidé zběsile prchají.
Jen ta dívka maličká,
Neví, co děje se, hloupoučká!

Na to vlna obrovská zvedne se,
vše, na co přijde, odnese.

Voda vstoupá do výše sáhů šest,
dívka zatíná ruce v pěst.

Vlna stoupá stále výš,
lidé hledají si skrýš.

Když voda všechno zalila,
dívka už živá nebyla.

Ještě než voda opadla,
smrt rozprostřela svá chapadla.

A když voda odstoupila,
hrůznou podívanou všem odhalila.

Mladá dívka pod palmami,
s rukama v pěst sevřenými.
V očích strach se jí odráží,
její matka otce se křečovitě přidrží.

Tak skončil život dívky nezvedné,
zrovna když moře viděla poprvé.
Nástrahy masy vody neznala
a svou neposlušnost životem splatila.