Sebevědomí

Sedíš se mnou u stolu a jíme,
dobrá polévka v bříškách našich dříme.
Polévka stydne, už není tak dobrá
a já se svíjím jak uškrcená kobra.
Odcházíš...

Když spím a mé sny mě hřejou,
ty spíš se mnou a hvězdy se smějou,
když noční můra mým mozkem proletí,
tvé drahé já odchází, odletí...

***

Když procházím se zasněženou ulicí,
ty jsi mým strážcem, mou municí.
Když ulice je špinavá a zaprášená,
jsem sama svým smutkem udušená.
Odcházíš...

Jsi jako rtuť v mém teploměru,
jsi jako klesající voda ve vodoměru.
Jsi mou postelí, když ležím na nebi,
jsi tím, co mě ztope, když ležím na zemi.