Dávno...

DÁVNO…

Je to tak dávno…

Dávno, kdy jsem byla tolik šťastná,
dávno kdy mi patřil svět,
dávno kdy jsem si byla sebou jistá…
Dávno kdy mi mohli všichni závidět…

Teď jen mlčky přihlížím…

Přihlížím tomu, co se kolem děje,
přihlížím na to, jak svět se točí,
přihlížím na bezdomovce bez naděje,
přihlížím, jak lidem láska jiskří z očí…

Nezbývá nic…

Nezbývá nic, než prázdnota v srdci mém,
nezbývá nic, než každé ráno vstávat do práce,
nezbývá nic, jen tma v mysli šedé,
nezbývá nic…Přesto dál život plyne…