Setkání v bouři
Setkání v bouři
stejně jako ty,
potácím se mezi blesky bouře
a netuším, že mohou zabít.
Jen vnímám světlo
a chuť ledového vína
pod jazykem.
Zelené půlnoční stromy
a bílé provazy deště.
Nejde běhat nazí po lesích,
však alespoň snít o krocích bosou trávou,
Hledám, kdo jsem a co chci,
umírání zaživa je bolestné,
když čím dál víc toužíme žít.
Chuť vína pod jazykem,
tvá medová kůže,
bičovaná šíje údery krup,
nesehnutý zrak.
V bouři mlčí klidné vánky,
nevzlíná tetelivý vzduch.
O skalní výšvih tříští se pochyby,
průzračná touha dere se na povrch,
tehdy se nacházejí,
kdož o to nadevše stojí.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
výstižně popsané pocity...až ná slůvko "nejde" ...jak to že nejde běhat nazích po lesích:-) možná, že v Tvé básni má určitý svůj smysl a máš tam to slůvko úmyslně (já jsem na něj trochu alergická:-) Jinak mě báseň celkově oslovila...
14.07.2008 23:10:00 | monterka
...to hledání je věčná myšlenka každé tvé básně , já to tak cítím z nich . I když hledači nikdy nemohou si říci , stát , jsme u cíle , tak cesta hledače , je moc krásná i když není vroubená stromy a růžemi , ale bolestí , překážkami a většinou i někde zakopneš o výčnělek černého žalu...
Na druhou stranu , není nic krásnějšího , jak své pocity hledače , vnořit do slov své nové básně a nechat je promlouvat , do naší reality...Jirka
08.07.2008 09:49:00 | kavec
..hledání..každý hledáme svoji cestu..
..ale stejně vždy zjistíme , že jednou nohou stojíme..
..v pohádce..a druhou..máme nakročrnou nad propastí..
07.07.2008 22:40:00 | isisleo
libi se mi myslenka..zpracovani take i kdyz bych k nemu mela nejake vyhrady...ale vic se to klani k tipu :-))
04.07.2008 16:53:00 | saddova
Velmi působivé a zajímavé dílko. Má zvláštní nádech čehosi, co nedokáži popsat.
04.07.2008 08:53:00 | Selča