A přesto...
A přesto...
Anotace: ...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*
Povídám si často s květinami
o hanbě
i o samotě
o stoprocentních všednostech
že pustila jsem paní sednout
pozdravila v nemocnici
nakrmila holuby
a nechtěla jsem poděkovat
za ztracenou intimitu
chtěla jsem být sobecká
říkat
že snaha nemá smysl
při myšlence
že ta paní opět stojí v autobuse
těžce oddechuje
že děti s rakovinou
zas vezmou lůžka z oběhu
a nebe bude naříkat
pláčem
nechtěných ptáků
kteří dokroužili
nade mnou
a květinami
které se cítí samy
o mnoho víc než já
a přesto
kvetou…
*
Komentáře (16)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
líp než gabkin přispět nedokážu... zanechala ve mně obrovskej posmutnělej úžas
13.07.2008 13:08:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Severko, Severko, jestlipak víš, že mě svými nádhernými verši krásně ničíš? :-))
08.07.2008 11:19:00 | el viento
co ti k tomu napsat, možná, že oběd mi nebude chutnat, tak jako dřív, možná dneska zase zaleju svoji bonsajku a vypovídám se jí... A ruletu půjdu hrát moc ráda
05.07.2008 12:04:00 | její alter ego
severkoooo...pomóoc padám, pořád z verše na verš čím dál níž a je mi z nich smutno a přece vím, že máš pravdu...polezu nahoru zase z verše na verš a naučím se jim rozumět
05.07.2008 11:58:00 | Rozárenka