Na mrtvé řece

Dvakrát jsem vstoupil do neživé řeky
husté jak kapky uranu a rtuti
já
básník
opilý
mírně
prostořeký
který tě přemlouvá
a potom přímo nutí:

lehni si ke mně

Projdeme ouškem vzrušující jehly
a kdyby si k nám
třeba jiní lehli
odmítneme je - rezolutně... jemně

Dělit se o city
je jako stavět mosty
přes vyschlá koryta
zemřelých vodních toků

Nejsem já... nejsi ty
jediný závěr... prostý...
dvě těla umytá
čekající v doku

na transport přes vody
dvakrát mrtvé řeky

já
básník
prostořeký

ty
dcera
náhody
...