Cesta II

Cesta trnitá a z kopce běží,
výhled jen mezi stromy prosvítá,
mrtvoly statečných po stranách leží,
hrdinů co je nikdo nevítá v jejich rodném městě,
únavou jdu znaven dál mezi tlejícími reky,
toužím po světle a po ......

má cesto veď mě pesto dál,
nástah stivých,
překážek zdánlivě nepřekonatelných ,
co bychse bál,
ale z tebe cesto ..z tebe já mám strach,
kam mě vedeš ,
kudy půjdeš,
a kde zkončíš?

co ze mně bude,ptám se ,
dobrý člověk,zloděj,vrah,
možná vítěz,
nejspíš prach.

buď při mě cesto má,
a moje kroky dobře veď,
jen jedno je teď jisté,
že s tebou půjdu vpřed