Je to rok..

Jedny Vánoce a mráz spálil všechno kvítí,
jedny Tvoje narozeniny ,20 let, nemohl jsi žíti.
Naslouchám tvé duši, co ve větru chce říct mi
a já říct chci jen "Chybíš mi"

Však má slova ve větru ztracena jsou..
vítr reality přeruší mé snění..
Slova k tobě se snad donesou
a mě zbývá jen zapomnění.

Nebe je prý blízko, tak proc se mi ztrácíš?
Marně prosím do prázda, ať se mi vrátíš.
V objetí anděla strážného ses uchýlil,
a sám andělem ses stal,
Můj pocit se nemýlil,
když říkal, že abys chránil jiné, svého života ses vzdal.

Jen tichá slza padá na tvůj kříž,
marně se snažím cítit kůži, když hladim fotku tvou.
Však vím, že nikdy už nebudeš mi blíž,
jen řekni..kam dát bolest svou..

A ve vzduchu opět parfém ztráty a bolesti,
na ceduli k mému cíli napsáno je "Neštěstí"
Do prava je smutek a za 100mil je smíření.

Nevím, jak dojít mám,
ty k mému srdci jsi připoután..
Na nohou řetězy, na očích černá páska.
Těžko dojít ke smíření, když umře má láska.

Andílku můj prosím..přijď pro mne..čekám..