Děvčátko

Děvčátko

Anotace: někdy je vídáme, nevypadají a přesto jsou na okraji, na ostrém rozhraní mezi životem a smrtí ... poznali byste je? Já ne!

Řežeš si do žíly,
to pro vlastní klid.
Děvčátko bez síly,
jež maluje byt!

Tapety - dřív žluté
teď barví se krví,
za chvíli na kutě
půjde ten prvý.

Rány si ovážeš
a půjdeš zas žít,
všem kolem ukážeš,
- přehnaný klid!

Než se zas najde,
to co ti způsobí,
že jinak to nejde,
než rozbít nádobí.

Střepy pak rozřežeš,
vše co tě ranilo,
ostatní převezeš,
i slunce co svítilo!

Našel se jediný,
nechápal, nevěděl,
však nebil bez viny,
moc si tě nehleděl!

Přes práci neviděl,
neslyšel sténání,
nemyslel, nestyděl,
panenka na hraní!

Ráno zas slunce je,
nadevším zlatavé,
jen zemřela naděje
i děvčátko toulavé!!!
Autor Obyčejný básník, 07.07.2008
Přečteno 310x
Tipy 11
Poslední tipující: ziriant, labuť, SZN, Klíček, Květka Š., igniss, mamina, saddova
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Smutná, dřív nebo později, musí tam každý
neztrácet naději, bude to navždy

09.07.2008 00:25:00 | SZN

líbí

Mají pohled smutný a hlavně prázdný, tak je občas zahlédneš... Moc pěkná báseň, jen mi tam nějak nesedí ta sloka s nádobím a střepy, nějak mi tam neladí. Ale zbytek je dojemný.

08.07.2008 22:23:00 | Klíček

líbí

je to pekne napsane, nekde mene, jinde zas vice, myslenka i obraz basne je velimi smutny a bohuzel pravdivy...

07.07.2008 20:16:00 | saddova

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel