O samotě

Ztuhlá jsi...
schována pod svými peřinami
slyšíš vzdálené hlasy
někdo mezi námi....

Ale nepřijde..
není tu s Tebou
i Slunce jednou zajde
daleko za hory...

Sama tu jsi
sama usínáš
nikdo nehladí Tvé pocuchané vlasy
dnes nikdo nezavolá

Ztuhlá jsi
krásná však bez krásy
němá...
bledá jako stěna

Přijde jen tma
Tvá věrná přítelkyně
zajatkyně...
vrací se neustále

Čekáš na ni
černé smilování
zahalí otevřené oči
proskočí obručí

,,Zdej se mi prosím "
šeptáš
tiše vzdycháš
jdeš...

neusneš ?

Sama o samotě
s nikým v koutě
možná Tě roznesou
na kopytech...