Míjení

Zvát toto dění životem?
Sekyrou lebku rozetnem
a budem bez děje.
Mraky dál budou plouti
nad srdcem, jež se rmoutí,
byť tvář se zasměje.

List sesněžil ze zelené,
do barvy hlíny, rakve, kamene.
A zase se nic nemění.
Oni byli, co jsme my.
My budem, co oni jsou – v zemi.
A zda-li už teď nejsme v nedění...?