rytíř

Polapen v orloji
vlastního času,
jak rytíř ve zbroji
chci si zasloužit krásu,

uprostřed soukolí,
co drtí mou duši,
tak jak to jen dovolí,
tak srdce mé buší,

v malebných obrázcích,
ne,nesmím mít strach,
vždyt vidím Tvůj milý smích,
všude tu na stěnách,

a tak ve zbroji zlatavé
snad odpovím si někdy na otázku,
proč minul jsem štěstí své...
..
a jedinou pravou lásku...