Jednoduchý život

tiché ráno
v oprýskaném hrníčku
přes zašlé záclony
se den uklonil
a vnikl do minut
probuzení

horký čaj rozpustí
ve vůni starosti
a včerejší splín
skončí v odpadkovém koši
v prstech chlebovou střídku
za víčky se skládá naděje
čas drží hladovou hlídku
jak to, že se nic neděje

byt ztichnul
na ulici se topí asfalt
slunce odmítá vzít si dovolenou

přes síťku mraků
trochu vítr hrál
svou píseň povolenou

až stíny protáhly obličej
a brada se opřela do soumraku
vykouzlil večer - ten čaroděj
tisíce světlušek, těch nočních znaků