Poštovní holub

Plachtím si tak oblohou,
neohrožen pozemským světem,

lítám si, kde se mi zachce,
překvapeně zírám, jak život jde hladce,

na hvězdách v denní obloze,
čekám ve své oblíbené poloze,

na slunci při nočním světle,
ozářen myšlenkami,

jenž lidé k nebi miliony denně pošlou,
už vidím další,

letí sem poštou,
na váhu s nimi, pak dál se pošlou,

těžké jsou starosti,
horká je láska,

neúprosná je nenávist,
hořké je zklamání,

lehká je radost,
jak holubí pírko,

tak leť si!
příteli, leť si...

Vždyť daleko je blízko.