Hříšná duše

Stojaté vody rozčeřil čas,
do nebe schody nevedou nás,
skluzavkou do pekla všichni se hrnem,
číše už přetekla s podzemím splynem.
Tajemno děsu v černotě země,
v mrtvolném běsu, kde je to temné,
doteky studí a dech v zádech mrazí,
kolem to smrdí v doutnání sazí.
Rozpočet hříšníků dělá se tady,
najednou zjistíš, že nemáš klady,
je konec úsměvů, přibývaj vrásky,
už není do zpěvu, už nejsou lásky.
V duchu si přemítáš, co bylo špatně
okolí nevnímáš, všechno je jasné.
Jak hříšná nádoba, stvořen jsem byl,
bohova podoba, však ďábelský cíl.