Konec snům
Konec snům
Do srdce vjel mi horký nůž,
já sic teprve mladý muž,
však již pod sebou z krve kaluž.
Já sotva stihl udělat "mrk",
a už kdosi mi prokousl krk,
jak krvežíznivý vlk.
Bolest v těle sílí,
smrt už čekám každou chvíli,
když tu útočník prohnilý,
ještě protne mi i žíly.
Tělo mladé padá k zemi,
však jen další mezi všemi,
co zemřelo pro iluze,
sny jež splnit si chtělo tuze.
..
..
Teď nic už ho však nečeká,
zemřel rukou nestvůry .. člověka.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
ST! za originalitu, dílko malučko nezvyklé, ale velmi působivé, dosti silná myšlenka, zajímavý pohled a přirovnání, víš, vždycky se nande někdo, kdo všecko zboří a my, zasejkc jak trubci, musím vstát a začít znova, jenomže se někdy stane, že to již nende zpět ... už to nebude takové jako předtím.
15.07.2008 15:44:00 | NikitaNikaT.
Nebylo to myšleno tak, že se chci bránit snům, ale že lidé okolo nás jsou schopni nám naše sny rozbít na milion kousíčků a koupat se v našem neštěstí. Ale díky za koment ;)
15.07.2008 15:09:00 | Mordox
nebraň se snům, davají nám pocit, který nám pomáhá, když se život řítí někam, kam zrovna nechceme. Bez snů by náš život byl příliš strohý..
15.07.2008 14:58:00 | Jenny.Dee
