Anotace: u těch dlouhých - jako je tahle, je těžký přesvědčit natolik, aby čtenář vydržel až do konce...no, iluze si nedělám... ale máte na to dlouho, něco přes čtrnáct dní: budu se zatím venčit mimo svět, ve kterém lze srůst s Literem; ahojte
Sbírka: Víčko od plechovky na sny
Vydržela jsem to, poslouchajíc´
David Arkenstone - The Dragon's Breath;
A má duše
dřív zafoukaná
jde na vzduchovou váhu
vystřelím z kuše
a trefím třeba pána
co ustrnul se u mých prahů...
11.01.2011 15:05:00 | šuměnka
:D.. tedy to je dlouhé... četl jsem to jedním dechem... div, že mi nedošel:D
18.08.2008 22:53:00 | Šerák
Vyjmečně jsem vydržela až do konce koncovitého a stálo to za to:)
10.08.2008 12:46:00 | před zkroucením
šeptáš tiše
jazykem bot
že bys chtěla domů.
No. Pane básníku. Chtěla jsem tady původně dát něco od konce, jakodůkaz, že jsem ji přečetla opravdu celou...:) ale nemůžu jinak, tohle by mě nenapadlo - a to se občas i snažím.. ten závěr byl možná i trošku nadbytečný, alespoň pro mě. Ale i tak ji zařadím mezi ty nadprůměrné.
18.07.2008 16:57:00 | prostě Zuzana
se po*eru zavisti :)...pardon,ale muselo to ven...:-)
fakt ti zavidim to slovickareni
16.07.2008 21:29:00 | saddova
No teda!
Úplně vidím,
jak ta slečna sjíždí plech
podél eskalátoru
prudce dolů:-)
Jenom bacha na ty výčnělky:-(
Ale je fakt, že na všech stanicích nejsou.
A délka básně ?
Na to jak je dobrá, tak bych snesla ještě delší.
16.07.2008 19:07:00 | spare
Působí mimosmyslově, podprahově a stoprocentně báječně - tedy aspoň na mne "o)
16.07.2008 01:01:00 | Churry