..pro Janu..

Už mnoho hezkých let máš v dlaních vykresleno
a ještě více chvilek barevných,
stala ses citovou i bohabojnou ženou,
s představou o Ráji a něze zvané hřích..

Už mnoho krásných dní máš v nohách otištěno
a ještě více nocí bezesných,
ve vahách nebeských je dobrota Tvou měnou
a moudrost zkušena má cenu starých knih..

Svět světem točí se jak historie dlouhá,
jen paměť útržků je rovna kusu z nás
a každý bezvěrec se navzdor víře rouhá
– ty jsi ta z drobečků, co slyší vnitřní hlas..

..tak Měsíc vede Tě jak otec dceru nocí
a skrze světlo dnů nespustí z Tebe zrak..
..Stříbro tká barvu svou jen pro Tvůj dobrý pocit
a čert vem´ chviličky, kdy je to naopak..
..Máky pak podél cest jen pro Tvé štěstí kvetou
a vřelost srdečna dávají na odiv..
..jsi žena zvědavá – to díme jednou větou
– Zkoumat vše neznámé raděj hned, než-li dřív..
..A ten kdo chrání Tě – si Dionýsos říká
– Tys jak on veselá a nespoutaná číš..
..plodná i úrodná (nejen se dětí týká)
– s hudbou a přáteli se v révu proměníš..
..Něha jest tváří Tvou a laskavost zas tělem
– aura Tvá zářivost má kol dokola nás..
..máš pusu upřímnou v humoru neotřelém
– stejně jak povahu ostatním napospas..
..Voda je živelná ve všech svých proudech toku
- tys její zrcadlo v odlesku slunečním..
..máš klidnost hladiny i rozvášněnost boků
– ochotu od léta a odpočinek zim..
..Přes račí couvání si dopředu to razíš
- ve chvilkách nemilých jen krunýř nasadíš..
..obleč se do kůže těch kteří jsou Ti drazí
– a proti ostatním načrtni z lásky kříž..

Rok s roky střídaj´se a úsměv na Tvé líci
- kéž stejně přichází snad možná víc a víc
tím vším co tady čteš chcem neuměle řící
– že život malíř Tvůj všech netradičních skic
které jsou úžasné a každičká je jiná
– z nich čerpá niternost svoje nápady vší
(klidně si přiznejme, že někdy je to dřina
– a někdy naopak to vůbec neřeší)..

..že každá radost má svůj teskný protiklad
– a ty tu pro sebe pár lidí k tomu máš..
..tak když ti vytráví, pocítíš velký hlad
– na nás pak obrať se (hodně si pochutnáš!!)..