Mé milé město

Mé milé město
Znovu zůstáváš v okovech . . .

Jen pár měsíců svobody
bez hranic, bez policejních šikan
moci se beze strachu brodit volnou řekou
přejít kdykoliv na druhý břeh
a po kterémkoliv z mostů

Svobody pár doušků
abys mohlo konečně si vydechnout . . .

Teď znovu okovy sběrného dálničního okruhu
navždy tě přikovali za mohutné náspy
zamřížovali tě pilíři železobetonových viaduktů
namísto ticha hradních příkopů a nedobytných hradeb
hučící nelítostná peřej řítící se ocelová smršť
Nad jezerem se namísto nebe
klene titánův železobetonový hřbet
Mé milé město
Znovu znaveno hlukem
zůstáváš v okovech . . .

Namísto orlů jen páchnoucí supí dech
a kříže se svícemi na každém kilometru . . .

Mé milé město . . .
Kde teď hledat mám Jantarovou stezku